Moje "koňská historie" začala už před pár lety... Ze začátku to bylo jen takové, že jsem běhala za svými sestrami, které na koni jezdily už poměrně dlouho...

 O něco později jsem se "dozvěděla", že naší známí mají několik koní a proto jsem se několikrát svezla u nich, ale nebylo to přesně to, po čem jsem toužila. Ale několika koním opravdu musím poděkovat - Marice, Dášence, Mirindě, Gladiátorovi a dalším... Nedávno se mi také naskytla příležitost zajezdit si ve westernové stáji u známých na neustále kozlující kobylce Sandie. :)

  S mamkou jsme začaly hledat stáj, do které bych mohla dojíždět pravidelně, abych se naučila alespoň základy ježdění. Proto se mamka spojila s p. Černou a domluvila mi 1. jezdeckou hodinu v jezdeckém klubu Pony Centrum, který je jen pár kilometrů od "naší" vesničky...:)

 Svou 1. jezdeckou hodinu jsem strávila v sedle poníka Michala. Učila jsem se vysedávat v klusu, což pro mě tehdy bylo velmi obtížné.

 Po několika odježděných hodinách v Pony Centru jsem si hodně oblíbila kobylku Kristýnku a v jejím sedle jsem strávila téměř každou jezdeckou hodinu. Na Kristýnce jsem se toho opravdu hodně naučila - zažila jsem na ní totiž svůj první cval a skoky. Děkuji Kristýnko...:)

 Několikrát jsem si také zajezdila na ryzce Adélce, která pro mě byla skvělou učitelkou. 26.3.2007 ale Adélka zemřela. :(

 Poté jsem začala jezdit i na ostatních koních - Alcale, Langošovi, Brunovi, Michalovi...

 Po několika měsících se ale začal vyklízet chlév ve Slotově a Pony Centrum se přestěhovalo tam. 21.11.2007 jsem měla do Pony Centra přijít odjezdit svou obvyklou jezdeckou hodinu, kterou jsem měla strávit na hřbetě pony valáška Charlieho. Ale v tento den jsem v protějším boxe našla svůj úžasný vánoční "dárek" - angloarabského valáška Parkieta... 

Ten den velice změnil můj život. Zpočátku jsme si s Parkim vůbec nerozuměli… On byl línější typ koně a já na něj zezačátku opravdu jezdecky nestačila a proto jsme se spolu pár měsíců opravdu docela trápili. Postupem času se ale začala situace mezi námi hodně zlepšovat. Parki měl o něco více energie a tím pádem i pro mě bylo jednodušší ho rozhýbat. Když došlo na naše první skoky, byla jsem opravdu moc potěšená, ikdyž to moc velké SKOKY nebyly. Pravda ale byla taková, že já jsem skákat ještě moc neuměla a proto brzy také přišel můj první pád z Parkiho. Dlouhou dobu jsem se pak bála skákat. To ale přestalo, když jsme jednou jezdili na louce s několika kamarádkami. Trénovala nás Marťa Hejnyšová a já se zoufale snažila vykroutit se skákání. Všichni kolem se mě ale snažili povzbudit a proto jsem to zkusila… a nestačila jsem se divit. Najednou skákání šlo docela hladce a můj strach po chvíli zmizel. Na jaře přišel čas na můj první Veřejný trénink. Měla jsem z toho hrozný strach. Parkur jsme jezdili pod dohledem trenéra. První parkur nešel zrovna podle mých přestav…:) Zvlášť když došlo na skok, pod kterým ležela modrá plachta, kterou Parki prostě odmítal přeskočit. Nakonec jsme tento skok raději vynechali a zbytek parkuru odjeli poměrně v klidu. Měla jsem z našeho prvního Veřejného tréninku opravdu radost… Veřejných tréninků jsme odjeli mnoho. Pár jich bylo úspěšných, pak zas pár neúspěšných, ale já jsem se radovala z jakéhokoliv pokroku. Po pár měsících došlo i na ZZVJ, které jsem splnila a tak skončila moje 1. sezóna…:) Přes zimu se s Parkim snažíme o něco z PNH…:) S Parkietkem jsme se také zúčastnili několika skokových soustředění, které nám hodně přinesly…:)

 O prázdninách roku 2008 jsem si byla jednou zajezdit ve Velké Jesenici na ryzáčkovi Lirainovi. Původně jsem tam měla dojíždět pravidelně, ale bylo mi milejší věnovat se Parkietkovi, takže k tomu nakonec nedošlo.:)

Nyní dojíždím ještě do Dobřenic, kde trénuji pod dohledem p. Nágrové na jejích koních... Zpočátku jsem jezdila jen na čtyřletém valáškovi Rubínovi, ale časem jsem se dostala až k čtyřletému hřebečku Forestovi a valáškovi Compasovi. P. Nágrová mě učí především jak správně sedět, ale také správné ohýbání krku a podobně... Z těchto tréninků si odnáším mnoho nových zajímavých zkušeností. V lednu 2009 jsem se také zúčastnila svého prvního drezurního soustředění s valáškem Rubínkem v Dobřenicích...:)